Hraničář Gilan

24. září 2013 v 19:21 | Leslie739 |  Trochu mimo
Usadila jsem se na větvi starého jasanu. Měla jsem krásný výhled na všechny strany a krásné místo pro odpočinek a přemýšlení.
Zrovna jsem uvažovala nad svým budoucím životem, jako to obvykle dělávám, ale z úvah mě vytrhl zvuk, který sem nepatřil. Byl to dusot kopyt.


Zamračila jsem se, protože koně jsem tu nikdy projíždět neviděla a to i přes to, že nedaleko odsud byla malá jízdárna.
Za chvíli ze zatáčky vyklusal hnědák s jezdcem v sedle. Koník si říhnul. Jezdec na sobě měl zelenošedou pláštěnku, až mi skoro splýval s pozadím lesa. Když se přiblížil, všimla jsem si, že na sedle má zavěšený luk a zpoza zad mu vyčuhují opeřené šípy. Absolutní nadšenec Hraničářova učně, pomyslela jsem si. Koník si říhnul znovu a jezdec mu něco tiše řekl. Dvojice okamžitě zpomalila do kroku.
Tajemný jezdec seskočil ze sedla a sehnul se k zemi, aby prozkoumal stopy. Byl jen pár metrů od větve, na které jsem přemýšlela.
Pak se zvedl, zaklopil hlavu dozadu a podíval se přímo na mě.
"Zdravím. Můžeš slézt dolů," pozdravil a skoro mne žádal, abych šla dolů. Připadal mi celkem slušně a rozumně.
"Také zdravím. Avšak, nač bych měla lézt dolů? Mně se tu docela líbí," řekla jsem mu s patřičným rozhodnutím v hlase.
"Nechceš-li, tak dolů nelez, ale možná bys ráda věděla kdo jsem," řekl, jakoby mi četl myšlenky.
Seskočila jsem tedy z větve a dopad z výšky zakončila kotoulem pro zpomalení a utlumení setrvačnosti.
Zvedla jsem se, oklepala ze sebe listí, přistoupila jsem k jezdci a podávaje mu ruku se ho ptala: "Tak kdo tedy jste? Moje jméno je Lucie."
"Já jsem Gilan," řekl a podal mi ruku na znamení přátelství.
Trochu mě to překvapilo.
"Hraničář Gilan?" zeptala jsem se hloupě a všimla si záblesku odraženého od stříbrného dubového listu na jeho krku.
Přikývl a další větou mě opět překvapil, řekl, že mě hledá.

Postava: hraničář Gilan
Knížní série: Hraničářův učeň
Autor série: John Flanagan

I já se rozhodla zúčastnit v soutěži na Srdci blogu. Staré moudro totiž praví, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Byla to taková malá výzva, je totiž zajímavé zkusit se vejít do celkem omezujících 1800 znaků.
Postupně přišly tři nápady a jak už zvykem u mě bývá, snažím se řídit pravidlem, že první myšlenka = nejlepší myšlenka. I když jsem první myšlenku nakonec zpracovala až jako poslední a měla jsem s ní největší problém, abych se vešla. Můžu udělat ještě jeden znak :D
Ale jsem ráda, zas je to trošku něco jiného.

EDIT 24.9. 20:23
Word mi napočítal 1799 znaků, internetová počítadla však 1813 znaků, kde je problém, nevím, osobně se mi to počítat nechce. Takže jsem tam trochu přeformulovala jednu větu. Hodila jsem to znova do počítadel a pořád si to počítá asi co chce, tak jsem to z počítadla s 1800 znaky zkopírovala přímo sem do článku. Snad už to je správný počet znaků a to tedy nakonec 1800.

Leslie
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 24. září 2013 v 20:47 | Reagovat

Napsala jsi to krásně, ale působí to jako úvod povídky na pokračování... zkrátka a dobře, nemá to konec. Čtenář se ptá proč tě hledá? :D

2 jana-janishka jana-janishka | Web | 25. září 2013 v 6:32 | Reagovat

Ahoj,na mém blogu je 4.zadání Fotografické soutěže!
jana-janishka.blog.cz/1309/fotograficka-soutez-4-kolo-zadani

3 AnYa AnYa | Web | 25. září 2013 v 19:17 | Reagovat

Ráda píšu povídky s otevřeným koncem...většinou ale pokračovaní nenapíšu, jakmile napíšu hezký konec, nikdy už nenavážu tak, aby se obě části daly aspoň porovnávat. Tvá povídka je krásná! :)

4 Leome Leome | E-mail | Web | 26. září 2013 v 14:52 | Reagovat

Já jsem původně chtěla napsat o mém setkání s Eragonem a jeho bratrem Murtaghem, ale nenapadlo by mě napsat nic ke shledání mě a jakýchkoliv postav z Hraničářova učně - četla jsem to už dávno, a kniha mě sice nadchla, ale pak přišel Eragon, Drakie... Ty všechny zůstanou v mém srdci navždy :-D.

5 Leslie739 Leslie739 | E-mail | Web | 26. září 2013 v 20:58 | Reagovat

[1]: Děkuji. Nedá se tomu říkat povídka, povídka vždycky má začínat jako "To jsem vám přátelé ještě neřekl, ale tenkrát, když jsem byl v té Praze, tak jsem se tam potkal s..." A pokračování? Nebude, zakázala jsem si psát o dílu pana Flanagana, kazila bych mu reputaci. :)

[3]: Jsem jak telenovelista, ráda to zakončím v tom nejlepším, ale navázat dokážu. Díky.

[4]: Taky jsem četla Odkaz DJ, je to pěkné dílo, rozsáhlé, to mám ráda, děj je krásný, ale všechno mi pak připadalo takové obyčejné, když se tam opakovalo odůvodňování situace apod. Ideální na dovolenou, když si chcete vzít jen pár knih.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama