Terč z mirelonu + střílení 2015

13. února 2015 v 20:16 | Leslie739 |  Lukostřelba
Ahoj! Tak po nějaké té odmlce mám zase o čem psát. Konečně se mi povedlo dodělat ten terč z mirelonu a taky jsem si letos už i zastřílela. :)



Ještě než přejdu k tomu terči a střílení, bylo by také vhodné oznámit, že jsem už i dokončila svou ročníkovou práci právě na téma "Lukostřelba". To jen tak na okraj... Dohromady se vším všudy, tedy i s obsahem a přílohami, mi to celé vyšlo na více jak 30 stran A4, v to jsem ani nedoufala. Každopádně ještě musím udělat prezentaci v PowerPointu a už teď se klepu (spolužačky pro moje nervní tiky vymyslely super pojmenování - ďáblova noha :D) z přednášení, a to i když tam bude jen třída a komise složená z učitelů, které znám, plus teda možná nějací studenti, kteří se budou chtít ulít z vyučování, dost totiž pochybuju, že tam někdo přijde skutečně proto, že ho téma zaujalo.


A teď už k tomu terči, naposled jsem se tu zmiňovala o tom, jak si na mirelonové pláty kreslím středy či místa, kde je budu půlit. Úspěšně se mi povedlo všechen mirelon pokreslit a po nějaké té době ležení na zemi jsem ho začala i půlit, to mi netrvalo ani tak dlouho a nakonec se mi povedlo vše zdárně rozpůlit a rozdělit na dvě hromady, jednu souměrnou a druhou z odřezků. A v tomhle stavu mi to na zemi leželo asi měsíc, ne-li dýl. Nejdřív jsem si říkala, že to stihnu o Vánocích, ale to nějak nevyšlo a tak jsem začala až o jarňákách, a taky se mi to povedlo dodělat.


↑ Řežu... je vám doufám jasné, jak hrozné to je, když je ten matroš tak tenký...


↑ Dořezáno...

Papírovou lepící pásku jsem si koupila už někde v lednu, 50 m za 45,-, no neber to. Navíc se s tím dobře pracuje, dá se trhat a ze všeho poměrně snadno odlepit, mně posloužila v podstatě jen k chycení toho všeho mirelonu dohromady. Nejdřív jsem si slepila dohromady ty odřezky, aby šířka té slepeniny dala 40 cm, pak jsem vždcky dala těhlech slepenin tak pět na sebe, ale sestupně, jako schody, a slepila takhle víc kusů dohromady. To samé jsem pak udělala i s těmi celistvými kusy mirelonu.


↑ Slepuju...


↑ Dolepeno... :)


↑ A takovéhle krásné počasí u toho lepení bylo, vhodné přesně na střílení.

V podstatě hned co jsem to takhle dolepila, nechtělo se mi už čekat na další den, respektive ob den, protože jsme měli jet druhý den na lyže, a tak jsem se do motání pustila hned. Trvalo mi to pár hodin a skončila jsem s tím motáním až v půl jedný ráno, ale stálo to za to. Takovej ten pocit zadostiučinění. :D Jako jo, dala jsi to holka, utáhnutí pitomým uzemňovacím drátem už bude hračka, oproti tomu všemu úsilí, cos do toho dala! V neutaženým stavu jsem se dostala na průměr 60 cm. Moje přání bylo mít finální podobu aspoň půl metru v průměru, docela jsem se bála, aby mi to stačilo.


↑ Prvních pár vrstev... jsem plna očekávání a radosti... :)


↑ Motání pokračuje...


↑ Vypadá to čím dál líp...


↑ To je jen taková vsuvka. :D Takhle mám připravený lepítka, abych mohla jen lepit a motat.


↑ Tak a je dokonáno, 60 cm a pásky zbylo minimum, když to porovnáte ještě s jednou fotkou výše...


↑ Schová se tam víc jak polovička šípu. :) A ne jen v téhle podobě, ale bohužel i reálně po výstřelu.

Ale nakonec jo, jsem na nějakém tom půl metru v průměru. Nechala jsem si od táty koupit 7 m uzemňovacího drátu (bylo to asi o 40 cm víc :)), což mě stálo 18 Kč/metr. Rozdělila jsem si to na 3 kusy a šla utahovat. Prvně jsem celý ten válec mirelonu uprostřed stáhla ještě tou papírovou páskou, abych moc netrhala ten mirelon. Drát jsem utáhla kolem a udělala na něm 3 očka. Stáhla jsem to co nejvíc a pak na stranách přelepila válec kosmickou páskou, povolila jsem střed a tentokrát utáhla oba okraje, pak na střed nalepila kosmickou pásku a utáhla i střed. No a pak se už jen utahovalo a utahovalo a ještě se utahovat bude muset.


↑ Tak a jsme utažení. :D Ten zakroucenej drát vypadá jak červíček. :D


↑ Ještě malá estetická úprava. :)

Od úterka večer jsem pak čekala až do čtvrtečního odpoledne, než jsem ten terč šla konečně vyzkoušet. A upřímně? Zklamal. Doufala jsem, že šípy neproletí tak hluboko, naštěstí neproletí úplně, ale jen hrot třeba. Což je škoda, ale teoreticky to můžu ještě eliminovat tím, že víc stáhnu ty dráty. Tuším, že jsem si vystřílela 5 sérií po 12 šípech, dva šípy si dokonce zkusil i vystřelit táta, já se pořád divím, jak on s tou jeho technikou může vůbec něco trefit... jakože on se vždycky trefí. :D Ale tak zas na tu vzdálenost mrňavou... proč ne.
Zkusila jsem to i natáčet, jednu sérii sebe, jednu sérii terč, z toho terče můžete níž vidět takovou animaci - video by bylo zbytečně dlouhý.


↑ Docela fajný soustřel. :) To se mi dlouho nepovedlo.


↑ Nic moc no...


↑ A takhle nějak si představuju svou každou sérii ve snech, ještě by to mohlo být blíž u sebe. :D

Jenže tohle nebylo letošní první lukostřílení. :) O pololetkách jsem navštívila jednu osůbku, která mi půjčila hned dva tradičněji pojaté luky, jeden středový - 30 lbs a utáhnu to, jupí :), akorát měl handshock jak něco :D; a druhý mimostředový - 22 lbs a střílet s tím je peklo :D, zkrátka to neumím, ale svý dělaly i ty šípy - každej jinej. :D Ale stejně, zajímavej zážitek se vším všudy - jo a ehm ehm... za ten jeden zlomenej šíp se omlouvám. :D

A ještě něco, naskytla se mi příležitost vzít do ruky kladkáč, hoši, ono je to nějaký těžký. :D Ne, akorát mě to utvrdilo v tom, že kladkáč ne-e. :)

Tak myslím, že pro tentokrát to zase stačí. :) Mějte se a luky ať střílí a šípy létají. :)


Leslie se supráckou náladičkou :)

P.S. Nekritizujte můj kobereček, na řezání úplně skvělá věc, kort když to řežete tupým nepravým švýcarákem. :)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama