Návrat do budoucnosti

18. května 2016 v 23:48 | Leslie739 |  Lukostřelba
Ahoj přátelé, cítím se poněkud nesměle, možná naivně a nebo snad i tak trošku happy jak dva grepy? Čert ví, já vím, Aristoteles neví. Jde zkrátka o to, že teď jsem se nějakou dobu lukostřelby ani nedotkla, počkat, vlastně ano, ještě nám naposled zazvonilo.

Fakt je, že už si můžu říct, že mám maturitu v kapse a můžu se věnovat těm příjemnějším věcem, na které jsem házela předmaturitní bobek.


Během maturitního období jsem vzala luk dvakrát do ruky. Poprvé dva dny před praktickou, kdy jsem si řekla, že jdu dotahovat tětiváka až k tváři a prostě to šla udělat, šlo to, i když vzal jeden šíp za své, nechť odpočívá v pokoji. Už teď se těším na další postřílení, ale nejprve si chci trochu poupravit terč a vyrobit nový, plánuju to na příští týden a hned vzápětí do toho narvat pár sérií. :) Zase ty mé velké plány, měla bych už přestat věřit sama sobě. :D

Podruhé (a vlastně ještě k tomu možná víc jak 20x) jsem vzala luk těsně před posledním zvoněním, znáte to ne? Ráno po ulici běhají študáci v pitomých převlecích a myslí si, jak jsou strašně hvězdy, velký osobnosti a hrdí maturanti, přitom sami nikdy nenáviděli ty rána, když vylezli před školou z autobusu, který obklopila horda zombíků, elfíků, indiánů, kovbojů, plyšových zvířátek, sedláků a vidláků a v poslední době bárbínek, kteří jim hlučí do ještě spící hlavy (protože kde jinde se dospat než v autobuse), žadoní o drobné a stříkají kolem sebe protivné smrady. Je to děs, nemám to ráda a přece jen jsem toho byla letos součástí jako...

...má nejoblíbenější postava, oblečena v zeleném plášti, zelené vestičce, punčoškách a "kožených" botkách, s lukem, šípy, toulcem, dubovým listem na krku, možná i koněm a hlubokou kapucí na palici - ano, hraničář. Bez toho koně to sedí.
Teď si možná říkáte, vážně se tahala po ulici se zbraní? Netahala, chtěla jsem, ale nakonec jsem to zavrhla, v rámci bezpečnosti, né mojí a lidí, ale luku, šípů a koženého toulce... takže jsem oběhla všechny hračkářství a Vietnamce v okolí a pořídila si plastový luk na gumičku se šípy s gumovou přísavkou.

Bylo nutné luk upravit, rozmontovat, odebrat nějaké části, jiné přebarvit, jiné seškrábat, až se docílilo vcelku pohledného kusu plastu. Toulec si též prošel procesem rekonstrukce, protože obrázek Jacka Sparowa není tak atraktivní jako nápis Hraničářův učeň. Jen ty šípy, ty křiklavé šípy - červené, zelené, žluté... ale aspoň jich bylo šest za dobrou cenu. Dostřel - 6 metrů, zásah čehokoliv s přisátím - 4 metry, zásah přesného místa - 2,5 metru. Za tu srandu to ale stálo, protože bylo zajímavější sestřelovat plyšáky v posteli místo studia. Asi si to dokážete představit. :)
Nejvíc se s tím ale stejně vyblbnul přítel, aneb dejte dospělému člověku hračku. :D :)

Na závěr se můžete pokochat mým vzezřením... ještě něco, jeden profesor mi řekl, že si myslel, že jsem Frodo Pytlík, když mě viděl zezadu... je toto normální? :D


Leslie :)
 


Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 19. května 2016 v 14:24 | Reagovat

happy jak dva grepy...tu hlášku často používám :-) ;-)

2 Joina Joina | Web | 19. května 2016 v 16:26 | Reagovat

Tak to je super že zatím maturita je dobrá :)A s tím lukem to musí být zábava, a ten převlek je užasný :)

3 Leslie739 Leslie739 | E-mail | Web | 23. května 2016 v 16:43 | Reagovat

[1]: Mně se poslední dobou moc líbí. :)

[2]: Je to štěstí mít ji za sebou. Díky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama